Hvězda školy

3. kapitola

26. července 2014 v 23:58 | Lejdynka
Ahoj,
tak poslušně hlásím, že maturita a přijímačky na vysokou jsou za mnou a všechno víceméně úspěšné. :) A jak jste dopadli vy?

2. Kapitola Ach ta záře!

25. září 2011 v 13:12 | Lejdynka
"Koho teda máme?" vešla do šatny NikolaR a hodila tašku na lavičku. Nechtěne zavadila o Lenku.
"Jau, to nemůžeš dávat bacha, jako?!" začala si třít nohu.
"Ježiš sorry, já chtěla víc," politovala jí útočnice.
"No teda! Ty by ses mě jako chtěla zbavit?" dotčeně.
"COže?! To je MOJE žena!" vykoukla zpoza zástěny Lucka. Zvenku se ozval smích. Do šatny vešlě Monča peroucí se s Martinem.
"Ty vole Martine vypadni!" Poslušně odešel.
"Tak koho teda máme??" zeptala se Monča.
"No Šaníkovou, asi..." odpověděla jsem.
"Cože??! To je bezva! Jděte se jí někdo zeptat jestli nepůjdem na procházku!"
"My tam s Mončou dojdem," NikolaR s Mončou odchází.
"Bezva a teď sme tu samy..." Lenka si sedne obkročmo na Ivču.
"Heeej a co já?"
"Ty nám nevadíš, viď IVet?"
"hej ty mě podvádíš!"
"Jo Fanouš, že se nestydíš! Seš otcem početný rodiny!"
"A sakra..."
"No tati!"
Další smích zvenku.
"Och já asi oslepnu! Ta záře zvenku!" Lenka předsítrá oslepení.
"No jo, to chce sluneční brejle," vrací se NikolaR a Monča.

1. kapitola

12. června 2011 v 10:34 | Lejdynka
Ahoj mládeži,
tak tuhle povídku už ani nevím, jestli má cenu psát, protože to všechno, o čem měla být se odehrálo před více jak rokem a já prostě si už to všechno nepamatuju, ale tak něco vyplodit můžu, ne?

"Zdeni, prosímtě, vezmeš mi kartičku na oběd? Já jedu hned do Hory," houkla na mě Lenka před školou.
"Jasný, neměj strach," usmála jsem se na ní a sledovala, jak kráčí domů. Stoupla jsem si vedle Terky pod strom a čekala na učitelku. Furt si nepamatuju, kdo nás v pátek vodí, sem strašná, já to vím. Když si před nás stoupla Monika s kámoškou ani jsem nehlesla, vždyť je to fuk, ne?
Po cestě se stejně dostaly za nás, protže se couraly. Tohle nemám ráda. Nesnáším, když za mnou někdo jde, někdo kdo mě téměř jistě pomlouvá.
V jídelně jsem si dala tašku do šatny a před průkazkama opět narazila na Moniku. Stála a přemýšlela, kdo dneska asi na oběd nepůjde. Ani nevím, co mě to napadlo, ale dala jsem jí do ruky Lenčinu kartičku.
"Lenka, dneska na oběd nejde." Dívala se překvapeně.
"Fakt? Seš si tím jistá?"
"Určitě, ale hlavně jí to neříkej."
"Nejsem blbá."

Prolog

5. května 2010 v 19:59 | Lejdynka
Je úterý. Pro někoho oblíbený, pro jiného nenáviděný den. Já mám ráda ruštinu. Já nemám ráda tělocvik. Já mám ráda Ivetku. Já nemám ráda Moniku. Já mám kamarády. Mám i nepřátele. Ovšem kdo mi zaručí, že přítel se nezmění v nepřítele a nepřítel v přítele? To nikdo neví. A tudíž mi to ani nepoví. Ale co na tom záleží? Já si můžu představovat, jak jsem s Monikou nejlepší kamarádka a přitom jí nikdy nebudu. Ale snít můžu ne? Jen v mých představách se vše odehrává jen podle mě. Je to složité, ale je to tak. Proč já tolik tu Moniku lituju? A proč se mi nelíbí, když se s ní holky zase baví? Proč se cítím tak osamocená? Na to by mi mohl dát odpověď někdo z vás. Někdo z vás, protože nás neznáte. Protože vám lidě z mého příběhu nejsou blízcí, neznáte je, nemáte k nim žádný vztah ani povinnosti, jsou to cizí lidé. Sice uvidíte příběh jen z mého pohledu, ale tak je to téměř vždy. A navíc- já vám nemohu poskytnout jiný pohled. Já znám pouze ten svůj. A jsem ochotna se s Vámi o něj podělit. Tak tedy seďte tiše a poslouchejte.

Info

24. dubna 2010 v 17:08 | Lejdynka
Ahojky lidi,
tak tady máte info k nové povídce:

Název: Hvězda školy
Přístupnost: pro ty, kteří nemají iluze o mladé generaci
Doba děje: Současnost- rok 2010
Místo děje: jedna malá škola v jednom malém městysu
Žánr: Romantika, komedie, drama... prostě ze života
Hlavní postavy: Zdenička, Lenka, Monča, Nikola, Dominika, Alena, Monika, Kristýna, Týna, Pepa, Němec, Buchťák, Vašek, Ogar, Ivetka, Iveta, Tereza, Olda, Tomáš, Luděk, Pamela, Lucka, Martin, Thom.
Vedlejší postavy: Lůa, Natálka, Ilona, Deniska, Péťa, Petr, Lucinka, Evička
Upozornění: Nehodí se pro ty, kteří věří, že nová generace je lepší než ta předchozí
Stručný děj: Zajímá vás, jak vypadá škola a její žáci očima jedné tiché holky z devítky? Holky, která každému ráda pomůže, půjčí, dá, ale málokdo ji dokáže ocenit? Holky, která má až příliš soucitu? Je to můj příběh- ano JÁ jsem ta holka a to je příběh můj a mých spolužáků, kamarádů, nepřátel.
Motto: Od nepřítele čekej cokoli, od přítele pouze zradu.
 
 

Reklama